Vodafone Mclaren Mercedes

 McLaren je automobilová stáj Formule 1, založená v roce 1963 Novozélanďanem Brucem McLarenem (1937–1970). První závod, kterého se tým zúčastnil, byla Velká cena Monaka v roce 1966. Firma sídlí v Anglii ve Wokingu. Současný tým vznikl sloučením původního závodního týmu Bruce McLarena s firmou Rona Dennise Project 4 v roce 1981. V současnosti je součástí společnosti McLaren Racing, člena McLaren Group. Motory jsou dodávány dceřinou společností spoluvlastníka, Mercedesem.

Od sezony 2010 barvy McLarenu hájí Lewis Hamilton a Jenson Button, kteří jsou doplnění testovacím jezdcem Gary Paffettem
 

Závodní historie 1960-1999

 Počátky slavného týmu byly poněkud kostrbaté, zakladatel Bruce McLaren zvolil k pohonu svého závodního stroje hlučný, ale slabý motor Ford, mezi jehož nevýhody patřila i přílišná velikost a objem. Na radu okolí ještě ten rok motor několikrát změnil, až později zvolil spolehlivý Serenissima, s nímž také dosáhl prvního bodu. V roce 1967 poháněl nový auto motor BRM, který měl ovšem zásadní problémy se spolehlivostí, načež se Bruce rozhodl, že nejlepší bude důvěřovat sportovní divizi Fordu a sáhnout po agregátu firmy Cosworth.

Rok 1967 se ovšem i tak zapsal do historie závodního týmu McLaren. Tým totiž dominantním způsobem vyhrál severoamerickou závodní sérii CanAm sports cars, když dvojice Bruce McLaren (2) – Denny Hulme (3) postupně vyhrála pět závodů z celkových šesti. Stáj tuto výhru obhájila i ve čtyřech následujících ročnících.

Bruce McLaren, zakladatel týmu

Pro rok 1968 se McLarenovi podařila pozoruhodná věc, když do druhého vozu zlanařil mistra světa z předchozí sezony Dennyho Hulma, s nímž získal konečné druhé místo v poháru konstruktérů, což byla věc před zahájením sezóny naprosto nečekaná. Hulme se tehdy umístil na třetím místě a dokonce se mu podařilo vyhrát dva závody. První výhru pro stáj však zajistil sám zakladatel během Grand Prix Belgie na okruhu Spa-Francorchamps. Přestože se počítalo pouze s ročním Hulmovým angažmá, stala se mu stáj domovem až do roku 1974.

Na další výhru musela tato stáj počkat až do posledního závodu následující sezóny, kdy Hulme vyhrál Grand Prix Mexika. Tým dokončil rok na celkovém čtvrtém místě, ale Bruce McLaren dokázal získat třetí pozici alespoň poháru jezdců. Zapamatování hodná ovšem byla zejména další účast v CanAm, kde se jezdcům McLarenu podařilo vyhrát všech jedenáct závodů a dokázali tak, že se s touto malou stájí musí do budoucna počítat.
 

70. léta

Začátek nové dekády se ukázal jako katastrofální. Tým se zúčastnil podniku 500 mil Indianapolis, ale popáleného Humleho musel nahradit Peter Revson, který byl nakonec klasifikován na 22. místě, když se mu závod nepodařilo dokončit. Bruceův obchodní partner Teddy Mayer se rozhodl přejmout hlavní moc v týmu a podařilo se mu získat téměř veškerou kontrolu.

Neštěstí v tomto roce bylo dokonáno 2. června 1970, kdy se Bruce McLaren zabil při testu nového sportovního vozu M8D na okruhu Goodwood. V rychlosti přes 270 km/h se mu otrhla zadní část vozidla a to se tak stalo neovladatelným, auto se několikrát rychle otočilo a nakonec skončilo ve zdi. McLaren umírá přímo na místě. Vůz M8D později vyhrál osm závodů seriál CanAm a Humle s ním získal titul.

Šťastnější období nastalo v roce 1972, kdy se tým umístil na třetí příčce, což dokázal v následující sezóně obhájit.

Do sezóny 1974 byl nasazen monopost McLaren M23, tedy stejný jako v minulém roce. Jeho návrhářem se stal Gordon Coppuck, který se inspiroval tím nejlepším z původních monopostů, ale zároveň okoukal i netradiční řešení kílu u vozu Lotus 72. Vůz byl navržen zejména s důrazem na aerodynamiku s ohledem na lehkou ovladatelnost a co nejvyšší maximální rychlost.

Během tohoto roku též nastal zásadní zlom v dějinách stáje. K týmu se připojil nadějný mladík Emerson Fittipaldi, jemuž se v předchozí sezóně podařilo získat celkové druhé místo v pořadí jezdců a o rok dříve se vyznamenal jako nejmladší mistr světa v historii. Tým nejprve získal vytoužený Pohár konstruktérů a později i Mistrovský titul a dokonce i debutové vítězství v závodě 500 mil Indianapolis. Teddymu Mayerovi se podařilo podepsat na svou dobu nevídaný dlouhodobý kontrakt s firmou Marlboro, trvající až do konce roku 1997.

Další rok už nebyl tak povedený, McLaren získal třetí místo v poháru konstruktérů a vyhrál pouhé tři závody, což bylo pro stáj rozhodně zklamáním. Chuť si mohli spravit v sezóně 1976, když narazili stejně jako v předchozím roce – díky jezdecké dvojici – na znovu probuzené Ferrari. McLaren získal stejný počet prvních míst jako Italská stáj, přesto se však mohl těšit z pouhého druhého místa.

Zbytek desetiletí se vyznačoval postupným úbytkem sil, když se po dalším třetím místě McLaren dramaticky propadl do boje o sedmé místo, a čekáním na zázrak, kterým se stal na začátku 80. let pečlivý Angličan Ron Dennis.

80. léta

 

 Současný tým vznikl fůzí v roce 1980 původního týmu a stáje Rona Dennise z formule 2, Projektem 4. Příchod tototo angličana s velkými plány se již zpočátku měl stát oživením týmu, jehož cílem se tak opět mohly stát mety nejvyšší, jediným problémem byl nedostatek financí. Roku 1981 bylo splynutí obou subjektů do jednoho plnohodnotného celku, McLaren International, dokončeno a Teddy Mayer opustil křeslo šéfa týmu. Na místo hlavního designéra nové generace revolučních monopostů byl dosazen návrhář John Barnard experimentující s uhlíkovým vláknem.

Téhož roku Ron Dennis vyplatil i ostatní vlastníky týmu a stanul tak v jeho čele. V roce 1983 přesvědčil Dennis podporovatele konkurenčního týmu Williams, Mansoura Ojjeha, aby se stal jeho společníkem ve vedení týmu. Ojjeh investoval množství financí do vývoje turbo motorů od firmy Porsche, které nesly jméno jeho společnosti Techniques d'Avant Garde, zkráceně TAG.

Nové vedení týmu a zejména inovované pojetí monopostů si též vyžádalo změnu jejich pojmenování. Původní Mx (kde x značilo číslo monopostu dle jeho výroby) bylo nahrazeno mezi lety 1981-2001 tajemným MP4/x, kde bylo později lomítko nahrazeno pomlčkou. Zpočátku zkratka symbolizovala jméno hlavního sponzora spojené s původním Dennisovým týmem "Marlboro Project 4", což bylo po odchodu Marlbora v roce 1997 změněno na "McLaren Project 4". Nové značení nebylo pouhým ohlášením změn, ale zejména upozornění na revoluční generaci jednotlivých šasi, které se později staly inspirací pro celý formulový svět.

Pod taktovkou precizního Rona Dennisa zaznamenal tým zásadní obrat ve své historii. Revoluční šasi Mclaren MP4/2 navržené Johnem Barnardem se ve spojení s motorem Porche Turbo ukázalo jako velmi silné. Jednalo se o první šasi postavené výhradně pomocí uhlíkových vláken. Pomocí slibné generace jezdců (Niki Lauda, Alain Prost, Keke Rosberg…), postupně vybírané Ronem Dennisem, se týmu podařilo prosadit se mezi velikány formule 1. McLaren-Porsche vyhrál v letech 1984 a 1985 jak pohár jezdců, tak i titul v konstruktérech. Sezóna 1986 znamenala triumf Alaina Prosta v barvách tohoto týmu, ačkoli zisk konstruktérského poháru se tentokrát nezdařil.

Po prohrách s Williamsem v letech 1986 a 1987 se Ron Dennis opět ukázal jako bezkonkurenční vyjednavač a podařilo se mu získat od svého konkurenta motory Honda, díky kterým nejenže zrychlil své monoposty, ale zároveň učinil tým Williams – přinucený přechodem na slabší motory Judd – neškodným. Monopost McLaren MP4/4 poháněný japonskými agregáty se ukázal v sezóně 1988 jako neporazitelný, když se mu podařilo vyhrát 15 závodů z 16. Červenobílé vozy z Wokingu jezdily závody jen samy proti sobě a jen výjimečně nedeklasovaly zbytek startovního pole jedním celým kolem. Toho roku se McLarenu nepodařilo vyhrát pouze Grand Prix Itálie v Monze, kde se Ayrton Senna, který v tu chvíli měl pohodlný náskok, srazil s o kolo pomalejším vozem Williamsem. Domácí vítězství tak k vlastnímu překvapení obdržela stáj Scuderia Ferrari. Ayrton Senna získal v Brazílie svůj první titul s anglickou stájí. V následujicím roce s evolučním vozem McLaren oba tituly obhájil, když si po kontroverzní srážce s týmovým kolegou v Grand Prix Japonska odnesl jezdecký titul Alain Prost. Přesto byl pro tým závěr šampionátu pro tým hořkosladký. Alain Prost již neunesl přílišnou konkurenci ze strany svého kolegy Ayrtona Senny a rozhodl se, že zamíří k Ferrari.
 

90. léta

 Náhradou za Prosta se stal Gerhard Berger, který byl v tu chvíli bez místa a i díky jemu získal McLaren v letech 1990 a 1991 všechny čtyři tituly. Jezdecký triumf v obou sezónách ale slavil Brazilec Senna. V sezóně 1992 začala být ovšem nadvláda McLarenu nahlodávána znovu se probouzejícím Williamsem, který posílily motory od Renaultu. McLaren skončil na celkovém druhém místě a musel si hledat náhradu za odcházející motory od Hondy. Nejlepší možnou volbou se stal navrátivší Ford. Berger se po třech letech u anglické stáje sbalil a vrátil se zpět k Ferrari. Dennis se rozhodl nečekaně obsadit na jeho místa nováčka, jenž měl s formulí 1 jen malé zkušenosti, Michaela Andrettiho pocházející ze slavné rodiny amerických závodníků

Nový monopost se ukázal jako stabilní, avšak kvůli několika výpadkům a slabé týmové dvojce zůstal McLaren opět bez jediného titulu. Zatímco Senna se dokázal stabilně ucházet o bodovaná místa a neměl problémy ani se ziskem pódií, mladý Andretti zaostal za všemi očekáváními a krom jediného třetího místa – ve svém posledním závodě – měl problémy dostat se vůbec do cíle. Ještě během sezóny tak byl Američan nahrazen perspektivním Finem Mikou Häkkinenem, který dostal možnost dokončit poslední tři závody jako týmová dvojka – získal jedno pódium a dva závody pro technické závady nedokončil. Celkově tým obhájil druhou pozici a stejné výsledné umístění si připsal i Senna, který byl poražen svým bývalým kolegou Prostem. Pokles na stříbrnou příčku se ovšem ukázal jen jako předzvěst dalšího dlouhodobého poklesu. Rok 1994 je pro každého fanouška motorsportu znám především díky černému víkendu v Imole… Sir Frank Williams zlanařil Sennu k přechodu do své stáje, kde mu nabídl značně nestabilní monopost. Mika Häkkinen tak po krátké době stanul na pozici tahouna týmu a jeho jediným cílem se stalo soustředění na zisk titulu. Do druhého monopostu přibyl Martin Brundle. Ale vůz poháněný motorem Peugeot byl nevýrazný a zdálo se, že se blíží konec jedné legendy. V následujícím roce tedy začalo přemlouvání společnosti Mercedes, aby se stala partnerem projektu McLaren a stala se tak jeho výhradním dodavatelem. Mercedes působil ve své reinkarnaci jako dodavatel motorů teprve rok, ale ve spojení se Sauberem se dokázal velmi rychle nasměrovat a jeho vývoj v motorsportu byl pozoruhodný. Dohoda nakonec byla podepsána a všeobecně se očekávalo, že McLaren Mercedes bude úspěšný tým. Nestalo se tak. McLaren MP4/10 byl příliš těžký a špatně ovladatelný, s čímž si nedokázal poradit ani náhradník za Marina Brundla známý Nigel Mansell. Týmu se podařilo pouze obhájit čtvrtou příčku

Sezóna 1996 se do historie spíše než honem za prvními místy zapsala rozchodem se společnosti Marlboro, která zamířila k rudým vozům do Maranella. Pro následující rok se tak hlavním sponzorem stal West a tým mohl poprvé přijmout jak barvy sponzora, tak i svého dodavatele motorů, od kterého též přijal pojemnování "stříbrné šípy".

Návratem na výsluní se měl stát rok 1997, piloti McLarenu Mika Häkkinen a David Coulthard udělali společně s týmem, výrobcem motorů a společností Ilmor slušný pokrok. Coulthard vyhrál první závod a už už se tým začal radovat, že se opět dostane do boje o titul. Jenže monopost se ukázal jako velmi nespolehlivý a bylo tedy spíše třeba soustředit se na vývoj než první pozice. Přesto si tým připsal celkové tři výhry a skončil na čtvrtém místě, přičemž Coulthard poskočil díky diskvalifikaci němce Schumachera na celkovém třetím místě. Tento formulový ročník přinesl krom konečného zklamání z týmové formy i zbytečně vyvolaný skandál ohledně inovativního řešení brzdných kotoučů, kdy dokázal jezdec ovlivňovat pouze brždění zadní částí auta, čímž získával výhodu v prudkých zatáčkách a eliminoval přetáčivost vozu. Na žádost Ferrari byl systém mezinárodní automobilovou federací definitivně zakázán až v Grand Prix Brazílie 1998.

Během též sezóny se ještě týmu podařilo ulovit úspěšného disagnéra Adriana Neweye, který ihned začal pracovat na monopostu pro následující ročník. Slušná reorganizace týmu a zisk klíčových osobností dokonce dovedl novináře k myšlence, že posledním krokem jak maximalizovat šance na titul může už být snad jen zisk dvojnásobného mistra světa Michaela Schumachera, který začal být považován za jednoho z nejtalentovanějších jezdců celé historie.

Spekulace o velmi kvalitní týmové sestavě se na konci roku 1998 ukázaly jako pravdivé. McLaren totiž dokázal vyhrát jak pohár konstruktérů, tak i jezdecký titul pro Miku Häkkinena. V následujícím roce dokázal fin i díky zranění Michaela Schumachera titul obhájit, ovšem pro McLaren se stal pohár konstruktérů z loňské sezóny na dlouhou dobu posledním. Největší zajímavostí sezóny se stala dominance McLarenu v úvodní Grand Prix Austrálie 1998, v níž si dovolil nový konstruktér vyzkoušet v praxi systém pro rekupaci kinetické energie (obdobný tomu, který je od sezóny 2009 povolen ), který jim přinášel ohromné zrychlení v každém kole. Deset let po dominanci McLarenu v roce 1988 se tak opět opakovala situace, kdy si stříbrné šípy jeli vlastní závod s malým rozestupem a ostatním nadělili celé kolo. Za zmínku též stojí že po odmítnutí ostatních týmů podobný systém instalovat do vlastních monopostů bylo McLarenu jeho používání, přestože byl legální, zakázáno.
 

Současnost -

 Pro sezonu 2007 McLaren kompletně obměnil jezdeckou sestavu. Místo Kimiho Räikkönena přišel dvojnásobný mistr světa Fernando Alonso a místo Juana Pabla Montoyi přišel nováček, mistr GP2 Lewis Hamilton. Novým hlavním sponzorem týmu se stala společnost Vodafone. Své nové jezdecké složení a vůz MP4/22 McLaren představil 15. ledna ve Valencii.

Nový McLaren se na začátku sezony zdál být velice slibným vozem. Ve svém druhém závodě za McLaren, v grand prix Malajsie, s ním Fernando Alonso vyhrál a Hamilton navíc v závodě dojel na druhém místě. Tým tak mohl slavit své 41. dvojité vítězství. Hamilton se stal jediným pilotem F1, který ve své první sezoně dokázal vystoupit na stupně vítězů ve čtyřech po sobě následujících závodech. Tento rekord navíc vylepšil, když v dalších pěti závodech také dojel na stupních vítězů. Po španělské grand prix se Hamilton stal nejmladším jezdcem historie, který vedl šampionát.
 

V Monaku vyhrál Alonso, před druhým Hamiltonem, a získal pro tým 150. vítězství. Díky těmto výsledkům byly ve vedení šampionátu oba piloti McLarenu, oba s 38 body (ale v této chvíli by šampionát vyhrál Alonso, díky dvěma vítězstvím), a také McLaren navýšil svůj náskok v poháru konstruktéru o více než 20 bodů před Ferrari.

V Montrealu Hamilton vyhrál kvalifikaci a svou první grand prix a dostal se do čela šampionátu. Alonso odstartoval pomaleji a navíc byl penalizován 10 sekundami, ale nakonec získal sedmé místo a dobré dva body. O týden později v Indianapolis Hamilton opět vyhrál jak kvalifikaci, tak celý závod. Alonso s Hamiltonem sváděli tvrdý souboj, především ve 38. kole, kdy vozy jely bok po boku. Hamilton nakonec svou pozici uhájil a v čele šampionátu získal náskok 10 bodů. McLaren měl v poháru konstruktérů před Ferrari náskok 35 bodů.

Další závod se jel ve Francii, na okruhu v Magny-Cours. Alonsův vůz postihla ve třetí části kvalifikace porucha transmise a musel tak do závodu odstartovat z 10. místa. V závodě si dojel pro 7. místo, kdežto jeho týmový kolega získal třetí místo, za oběma Ferrari. Hamilton měl tak po tomto závodě v čele šampionátu pohodlný náskok před druhým Alonsem.
 

Dalším závodem na řadě byla grand prix na Silverstone. Hamilton na domácí treti čelil velkému tlaku médií i fanoušků. Startoval z pole position, ale v závodě skončil na třetím místě. Toto byl také poslední závod v řadě, při kterém Hamilton vystoupil na stupně vítězů. Alonso skončil druhý, po skvělé strategii zastávek v boxu zvítězil Kimi Räikkönen s Ferrari.

Evropská grand prix byla díky dešti zatím bez pochyby, ze strany diváka, nejzajímavějším závodem letošní sezony. První přeháňka přišla hned po prvním kole a byla extrémně prudká. Hamilton vylétl z trati v první zatáčce, ale vůz nebyl poškozen a motor pořád běžel, a tak se za pomoci traťových komisařů vrátil zpět na trať. Po této chybě udělal ještě další, když si vybral naprosto špatnou směs pneumatik a se špatně ovladatelným vozem skončil na 9. místě. Naopak Alonso odjel závod bez jediné chyby a svůj vůz na mokré trati ovládal bez nejmenších chyb. Pět kol před koncem předjel Felipe Massu, získal vítězství a snížil náskok Hamiltona v čele šampionátu na dva body.
 

Aféra při Grand Prix Maďarska
Maďarská grand prix naplno ukázala jaké vztahy panují mezi oběma jezdci McLarenu i v samotném týmu. Podle dohody měl do první části kvalifikace vyjet z boxu McLarenu jako první Alonso, aby mohl spotřebovat více paliva. Jenže Hamilton vyjel před ním a to vyvolalo napětí v boxech. Hamilton byl pětkrát požádán, aby si s Alonsem pořadí vyměnili, ale neuposlechl. Tím se celý plán McLarenu pro kvalifikaci prakticky zhroutil. Když pak byl Alonso při předposlední zastávce v boxech pozdržen a situaci navíc zkomplikovala zamotaná tkanice ohřívací deky Alonsovy pravé pneumatiky, dostal se tým pod časový tlak. Při příjezdu do boxu k poslední zastávce dostal Alonso vysílačkou od svého inženýra pokyn, aby po odbavení počkal 20 sekund kvůli provozu na trati (což potvrdil záznam z kamer). Alonso vyjel až asi deset sekund poté, co k tomu dostal pokyn. Do svého posledního kola vjížděl pouhé dvě sekundy před vypršením časového limitu. Hamiltonova zastávka trvala šest sekund, další sekundy ztratil rozjetím a znovu zastavením. Takže tedy není vůbec jisté, zda by i bez Alonsova manévru své poslední měřené kolo stihnul (během nájezdu do něj musel tak či tak zpomalit, aby před sebe pustil Räikkönena jedoucího měřené kolo). Přesto se případem začali zabývat sportovní komisaři. Alonso byl potrestán posunem o pět míst na startu, což v pravidlech vůbec není napsáno (za blokování jiného jezdce při kvalifikaci se uděluje posun o deset míst nebo anulování dosažených časů). Ještě nepochopitelnější je trest pro McLaren – nezapočtení bodů do Poháru konstruktérů a neúčast na stupních vítězů viní z nesportovního chování i tým. Hamilton závod vyhrál, Alonso skončil po startu ze šestého místa čtvrtý. Po závodě se navíc začaly nést fámy o údajném odchodu Alonsa z týmu.

Před grand prix Turecka se vedení týmu sešlo s Alonsem a Hamiltonem – nejprve nezávisle na sobě, a poté se sešli oba jezdci přímo – aby události, které se staly na Hungaroringu, společně tzv. „hodili za hlavu“ a uklidnili napětí v týmu. Pole position získal Massa s Ferrari, Hamilton byl druhý, ale hned po startu se propadl na třetí místo, když jej ještě před první zatáčkou předjel Räikkönen. Těsně před druhou zastávkou se z Hamiltonova vozu oddělil běhoun pravé přední pneumatiky. Hamilton kvůli tomu ztratil mnoho času a možnost skončit v závodě na stupních vítězů. Alonso se nakonec dostal na třetí místo za obě Ferrari, díky dobře naplánovaných zastávkách v boxu
 

Před italskou grand prix byly oba jezdci McLarenu a samozřejmě i celý tým pod velkým psychickým tlakem. V příštím týdnu se totiž mělo rozhodnout o potrestání týmu za špionáž. Ovšem jako by tato událost neměla na jezdce žádný vliv. Alonso vyhrál kvalifikaci, Hamilton v ní skončil druhý a v závodě skončili ve stejném pořadí a získali tak pro McLaren double na domácí půdě Ferrari.

Ve čtvrtek 13. září, před Grand Prix Belgie, se v Paříži uskutečnilo zasedání Světové rady motoristického sportu, která rozhodla o tom, že je McLaren vyloučen z letošního šampionátu konstruktérů a navíc dostane pokutu 100 milionů amerických dolarů.
 

O tři dny později se jel závod na nově zmodernizovaném okruhu ve Spa-Francorchamps. Kvalifikace i samotný závod dopadl z pohledu týmů přesně naopak, než o týden dříve v Itálii. Z prvního místa odstartoval do závodu Räikkönen, následován svým stájovým kolegou Massou. Do cíle dojeli ve stejném pořadí, Alonso skončil třetí a Hamilton čtvrtý.

Na nově zrekonstruovaném okruhu Fudži v Japonsku vyhrál Hamilton závod, který se odehrál v téměř nepřípustných podmínkách. Závod musel být kvůli neustávajícímu a silnému dešti odstartován za safety carem. Navíc Hamiltonův jeho největší soupeř o titul mistra světa a zároveň týmový kolega Fernando Alonso vypadl ze závodu v 41. kole. Jeho vůz dostal v důsledku aquaplaningu smyk a narazil do bariéry z pneumatik, od které se už nepojízdný vůz odrazil zpátky na trať. Na trať musel znovu vyjet safety car, aby mohly být odklizeny trosky Alonsova vozu.

V dalším závodě v Číně, opět na mokré trati, získal Hamilton pole position. Do 28. kola vedl, ale před další zastávkou v boxu se mu začal drolit pravá zadní pneumatika. Ještě dvě kola odkroužil na druhém místě a potom byl povolán do boxu, ale v nájezdu na pitlane nezlvádl svůj vůz a dostal se do únikové zóny, ze které se mu už nepovedlo vyjet. Závod vyhrál Räikkönen, před druhým Alonsem. Alonso snížil Hamiltonův náskok v čele šampionátu na 4 a Räikkönen na 7 bodů. O mistru světa se tak rozhodlo až v posledním závodě sezony v Brazílii.
 

Pole Position v Brazílii vybojoval Massa, před Hamiltonem, Räikkönenem a Alonsem. Hned po startu se do čela dostali oba vozy Ferrari a Alonso předjel Hamiltona. Hamilton se mu snažil předjetí vrátit, ale neuspěl a navíc ztratil několik pozic. Pak navíc stiskl nesprávné tlačítko na volantu svého vozu a než se podařilo restartovat řídící systém, tak se Hamilton propadl až na 18. místo. Hamilton nakonec dokončil na sedmém místě, ale k titulu mu to nestačilo. Stejně tak ani Alonso titul nezískal, když dojel do cíle na třetím místě. Vítězem se stal Kimi Räikkönen, který se tak poprvé stal mistrem světa, o bod před dvojící jezdců McLarenu.

2. listopadu vedení týmu oznámilo rozvázání smlouvy s Fernandem Alonsem, která měla platit až do roku 2009. Alonso navíc nemusí týmu platit žádné odstupné.
 

Diskvalifikace týmu z Poháru konstruktérů

 Špionážní aféra, kvůli které byl McLaren vyloučen z letošního Poháru konstruktérů vypukla před závodem v Británii. Tehdy tým Ferrari oficiálně zveřejnil své podezření ze zneužití informací konkurenčním týmem formule 1. Ferrari oznámilo, že jeho inženýr Nigel Stepney předal důvěrné informace o vývoji a závodní strategii Ferrari svému příteli Miku Coughlanovi z McLarenu. Na tom by ještě nebylo nic trestného, kdyby vedení McLarenu neoznámilo, že má takové dokumenty k dispozici. Jak se později potvrdilo, někteří inženýři se uvedenými fakty zabývali, konzultovali je s jezdci a prověřovali je při vlastních testech. Tím porušili pravidla mezinárodních sportovních řádů.

Začátkem července Ferrari propustilo Stepneye a vzápětí Mclaren suspendoval Coughlana. Na popud Ferrari se sešel nejvyšší řídící orgán formule 1: Světová rada motorsportu. Na zasedání 26. července konstatovala, že vedoucí konstruktér McLarenu Coughlan neoprávněně vlastnil 780stránkovou sbírku důvěrných informací o Ferrari, ale tým se ničím neprovinil. Vzhledem k nedostatečným důkazům, že by tým měl obsah materiálů k dispozici a vytěžil z něj ve svůj prospěch, rada neuvalila žádné sankce.

Tak to mohlo i zůstat, nebýt dusné atmosféry uvnitř týmu McLaren. Vyhrocením vzájemných vztahů byla kvalifikace na Grand Prix Maďarska. Poté v neděli dopoledne, před závodem, přišel Alonso za šéfem týmu Ronem Dennisem. Během bouřlivé debaty se Alonso zmínil, že má ve svém počítači důkazy, že se o informacích od Ferrari diskutovalo. Dennis poté zatelefonoval prezidentu FIA Maxi Mosleymu a celý rozhovor mu vylíčil. Před samotným závodem za Dennisem přišel Alonsův manažer a řekl mu, že se Alonso přestal ovládat a všechno, co řekl, odvolal. Na to Dennis opět zatelefonoval Mosleymu, který tuto situaci naprosto chápal a řekl, že než podnikne nějaké kroky, tak se s Dennisem opět spojí.

Mosley skutečně kroky podnikl. Vyzval všechny tři jezdce McLarenu, Alonsa, Hamiltona a de la Rosu, aby pod slibem beztrestnosti předložili veškerou korespondenci ze svých počítačů. Zprávy z elektronické pošty přiznané Pedrem de la Rosou a Fernandem Alonsem ukazují, že informace, které Coughlan dostával od Stepneyho, McLaren sdílel.

13. září se v Paříži opět schází Světová rada motorsportu, aby znovu projednávala tuto aféru ve světle nových skutečností. Do Paříže jsou předvoláni vedoucí pracovníci McLarenu. Po téměř šestihodinovém jednání Světová rada motorsportu rozhodla takto:
Tým Vodafone McLaren Mercedes je vyloučen z Poháru konstruktérů pro rok 2007.
Tým Vodafone McLaren Mercedes zaplatí pokutu 100 milionů dolarů.
Pilotům týmu Fernandu Alonsovi a Lewisi Hamiltonovi budou jejich body ponechány.
Pokud ve zbývajících závodech zvítězí jezdec McLarenu, nebude na stupni vítězů přítomen zástupce týmu, který by převzal vítěznou trofej pro nejlepší tým.
Světová rada motoristického sportu obdrží plnou technickou zprávu o vozech McLarenu pro rok 2008 a během svého zasedání v prosinci 2007 učiní rozhodnutí, zda a případně jaký trest uloží týmu pro sezonu 2008, pokud se prokáže, že tým použil nějaké komponenty z vozu Ferrari.
 

2008-

 Po odchodu Fernanda Alonsa nastala situace podobná té loňské, když tým delší dobu vybíral jeho náhradníka. Mezi největší favority patřili němci Nico Rosberg s Adrianem Sutilem a fin Heikki Kovalainen. Právě finský závodník je nakonec ten, kdo usedne do monopostu MP4-23 s číslem 23. Že se jedná o volbu správnou dokazoval tento závodník již během zimních testů, kdy povětšinou patřil mezi absolutní špičku a několikrát se mu povedlo zajet výborný čas, který nebyl doposud překonán. Přestože za Hamiltonem nijak výrazně nezaostával, stal se poněkud podceňovaným a většina expertů jej odsunula až na druhou kolej. Přesto se však již na začátku sezóny ukázalo, že se rozhodně nejedná o jezce, se kterým by se do boje o titul nemělo počítat. Poučil se z loňských chyb a začal jezdit převážně hlavou.

McLaren disponuje druhou nejméně zkušenou závodní dvojicí (po Toro Rosso), ale za chybu to rozhodně nepovažuje. Oba piloti se totiž ukázali jako nesmírně vyrovnaní a již ve své debutové sezóně prokázali talent, když dokázali porazit své mnohem zkušenější týmové kolegy. Tou pravou zatěžkávací zkouškou nejen pro ně, ale též pro tým a monopost se však ukázal až první závod, ve kterém nechtěli těžit jen z výborné startovní rychlosti, ale jejich cílem bylo umístit se na špičce startovního roštu
 

Již první volné tréninky v Austrálii mohly být ukazatelem formy týmu, jenže jak by řekl leckterý fanoušek, nesuď, dokud o nic nejde. Jediné co se z nich tak dalo vyvodit byl zajímavý postup BMW Sauberu oproti prvním testovacím dnům. První velkou zkouškou se tedy stala až kvalifikace, v níž získal své sedmé pole position Lewis Hamilton, když na poslední chvíli překonal skvěle rozjetého ovšem chybujícího Poláka Kubicu. Kovalainen si po famózním nástupu v první části, kde zajel jasně nejlepší čas,připsal konečně třetí místo a oba nejbližší soupeři zůstali uvězněni až za ním, když favorit a obhájce loňského prvenství Räikkönen doplatil na technickou závadu a byl neúprosně lapen sítem první části, odkud jej nenechali postoupit traťový maršálové. Pro závod tedy vše bylo připraveno dle plánu, teď totiž přijde Velká cena, závod který prověří spolehlivost komponent a soustředěnost pilotů. Jen ten se totiž opravdu počítá do konečného součtu…

Že se první Grand Prix nové sezóny ukázala jako pořádná zkouška dokazuje již počet vozů, které dokončily celou závodní distanci, bylo jich totiž pouze šest, přičemž 90% limit pro klasifikaci splnilo devět monopostů (po DQ Rubense Barrichella klasifikováno osm jezdců). Po úspěšném startu se oboum pilotům stříbrných šípů podařilo udržet své kvalifikační pozice a již nedlouho po samotném startu, kdy jednotlivé vozy opadávaly jako podzimní listí, se zdálo, že má tým nakročeno k úspěšnému dvojítému vítězství. Převaze však zabránilo několik výjezdců safety caru, který stmelil celé pole do jednoho celku. Právě spomalovací vůz se nakonec stal tou největší smůlou, která tým z Wokingu potkala, když vyjel jen chvíli před tím, než měl ke své plánované zastávce zajet Heikki Kovalainen, obnovující McLarenskou tradici finských jezdců. Malé rozdíly mezi jednotlivými závodními stroji jej odsoudily k výjezdu až na jeho samotném konci, přestože tento mladík ještě statečně zabojoval a na malý okamžik překonal i Fernanda Alonsa stačilo mu to až na konečnou pátou příčku. To Lewis Hamilton měl o poznání povedenější víkend. Po povedeném startu neměl problém udržet si dostatečný odstup od ostatních a jak sám potvrdil rychlost vozu ani naplno nevyužil, snažil se hlavně držet tempo a nedělat zbytečné chyby a šetřit monopost pro další závod. Přesto mu však k výhře pomohlo i štěstí, neboť závod se ukázal spíše jako nebezpečná loterie. Dobře naplánovaná strategie mu umožnila vjezd do pit lane v moment, kdy bylo pole dostatečně roztažené a tak na rozdíl od svého kolegy na problém se safety carem nenarazil. Po prvním závodě se McLaren dostal do vedení poháru konstruktérů, když se svými čtrnácti body získal šestibodový náskok na BMW Sauber. Předpokládaný největší konkurent Ferrari získal po diskvalifikaci Rubense Barrichella jeden bod. Ve vedení závodu se ukázaly pouze monoposty McLarenu.

Po smolném víkendu rudých vozů z Maranella přišel i nepříliš vydařený závod pro tým McLaren. Už páteční tréninky ukázaly, že Ferrari přivezlo do Malajsie velmi konkurenceschopné vozy a když oba červené monoposty stanuly hravě v první řadě, bylo jasné, že Italové pojedou svou vlastní ligu. Na McLaren tak zbyla řada druhá, ovšem po penalizaci obou vozů za blokování Nicka Heidfelda byly stříbrné šípy nuceny startovat z osmé (Kovalainen), respektive deváté (Hamilton) pozice. Start se obou vozům povedlo, Hamilton dokonce poskočil o několik míst vzhůru, ale bohužel byl nucen dojezdit první fázi za Markem Webberem. Po zajetí Red Bullu k plánované zastávce v boxech vydržel Brit na trati ještě několik kol a vybudoval si náskok bohatě stačící k vylepšení své pozice. Drobný problém s montáží a demontáží disku na přední pneumatice jej však stál drahých deset sekund, z čehož vyplynula ztráta a propad zpět za Webbera. Z této situace těžil jak nejvíce mohl Heikki Kovalainen, který si po svém prvním rychlém kole v australské Grand Prix dojel pro debutové podium s McLarenem. Bohužel však zaostal o jednu pozici oproti svému loňskému maximu, ale i tak získal svůj první bronz. Hamilton si díky druhé zastávce polepšil o jedno místo a závod dokončil na pátém místě.

Ani další Grand Prix se britskému týmu příliš nepovedla a nejlepší z dua McLarenu, Heikki Kovalainen, se musel sklonit nejen před oběma jezdci Ferrari, ale též před vozy stáje BMW Sauber, který v Bahrajnu potvrdil svou vzestupnou tendenci a dostal se do průběžného vedení v poháru konstruktérů. Na pouštní závodní víkend bude chtít zapomenout zejména Lewis Hamilton, který nejprve zaspal start a z třetího místa se propadl až na desátou pozici, kterou musel přepustit kvůli neplánované zastávce v boxech po zaviněné kolizi s Fernandem Alonsem. Celkově dokončil závod na slabém třináctém místě a nepřipsal si tak ani jeden bod. Kovalainen měl naopak start velmi podařený a rychle vybojoval třetí příčku, jenže byl téměř okamžitě předjet Räikkönenem a kvůli probrždění pneumatiky a jím způsobeným vibracím se rozhodl raději příliš netlačit na pilu. Chování auta se srovnalo po první zastávce v boxech, ale to již bylo bohužel pozdě. Fin si tak připsal pátou příčku a nejrychlejší kolo. Po dlouhých devatenácti závodech se tak musely poprvé stupně vítězů obejít bez zástupce Stříbrných šípů. Tým se svými 28 body – oba jezdci přispěli rovným dílem – propadl na průběžné třetí místo v poháru konstruktérů.

Info o týmů Vodafone Mclaren Mercedes-
 

 Přehled Jezdců-

 Jezdci-

Lewis Hamilton

 Lewis Carl Davidson Hamilton (* 7. ledna 1985 Stevenage, Hertfordshire, Velká Británie) je britský pilot Formule 1, mistr světa z roku 2008, v současnosti jezdí za McLaren.

Hamilton závodil v motokárách od osmi let. Když mu bylo devět, setkal se při předávání ocenění s šéfem týmu McLaren Ronem Dennisem a řekl mu, že jednou by chtěl závodit za McLaren. O čtyři roky později, podepsal Hamilton smlouvu s McLarenem na program pro podporu mladých jezdců. Hamilton se roku 2000 stal Evropským šampiónem v motokárách, kde získal maximální počet bodů a o rok později přestoupil do závodních aut. Postupoval skrz juniorské formule, získal titul ve Formuli Renault, Formuli 3 a GP2. Poté se stal už jezdcem Formule 1 a rok 2007 zahájil u týmu McLaren, tak jak kdysi řekl Ronu Dennisovi. Ve své první sezóně, se stal jediným nováčkem, který kdy vedl šampionát. Ve své první sezóně obsadil skvělé konečné druhé místo. V druhé sezóně se stal nejmladším mistrem světa v historii Formule 1.
 

Osobní život

Hamiltonovi prarodiče z otcovy strany emigrovali do Velké Británie z Grenady v 50.letech. Jeho dědeček pracoval v Londýnské podzemní dráze. Lewisova matka Carmen a otec Anthony (který je nyní IT konsultant) pojmenovali svého potomka po americkém olympijském vítězi v atletice, Carlu Lewisovi. Hamiltonovi rodiče se rozvedli, když byly Lewisovi 2 roky. Do svých deseti let žil Lewis u své matky, potom se svým otcem, nevlastní matkou a s nevlastním bratrem, trpícím mozkovou obrnou. V šesti letech začala Hamiltonova závodnická kariéra, když mu otec půjčil motokáru. Jeho otec měl zároveň 3 zaměstnání, aby mohl Lewis závodit. Stále mu však zbýval i čas, aby s Lewisem jezdil po závodech. Hamilton navštěvoval Školu Johna Henryho Newmana v Stevenage. Ve velmi nízkém věku už uměl karate, když si jeho závodnických úspěchů všímali místní rváči. Když mu bylo dvanáct let, získal svůj první černý pás v tomto sportu. Hamilton se věnoval i fotbalu, ve škole ho hrál dokonce s nynějším nadějným fotbalistou Ashley Youngem z Aston Villy jako záložník.
 

 Závodní kariéra-

 Motokáry-

 Hamilton začal s motokárami roku 1993, když mu bylo 8 let a v podstatě ihned začal vyhrávat, co se dalo. Když mu bylo 9 let, setkal se s šéfem týmu McLaren Ronem Dennisem a řekl mu: „ Jednou pro vás budu závodit… Budu závodit za McLaren.“

V letech 1993-1996 závodil Hamilton v začátečnických soutěžích. Další jeho kroky vedly přes divize Junior Yamaha (roku 1997) a Junior Intercontinental A (v letech 1998-1999). V té době podepsal smlouvu s McLarenem jako jezdec, který bude tímto týmem podporován. Tato smlouva také obsahovala, že by mohl někdy jezdit ve Formuli 1. Hamilton se tak stal nejmladším pilotem historie, který už měl kontrakt s Formulí 1.

V roce 1999 tedy jezdil pohár Intercontinental A, v roce 2000 jezdil ve Formuli A, a roku 2001 ve Formuli Super A. Roku 2000 se stal Evropským šampiónem, když získal maximální počet bodů. Ve Formuli A a Super A, závodil za tým TeamMBM.com a jeho týmovým kolegou byl nynější formulový jezdec Williamsu, Nico Rosberg. Díky svým motokárovým úspěchům byl v roce 2000 jmenován Britským, závodnickým, jezdeckým klubem jako „Vycházející Hvězda“.
 

 Juniorské formule-

 Hamiltonova závodnická kariéra ve vozech začala v roce 2001 v Britské Formuli Renault Winter Series, kde skončil celkově pátý. O rok později závodil v Britské Formuli Renault s týmem Manor Motorsport. V té skončil třetí, když vybojoval tři vítězství a tři pole position. S týmem Manor pokračoval i v následujícím roce a tentokrát šampionát vyhrál, na kontě měl deset vítězství a porazil svého rivala, Alexe Lloyda. Když si zajistil titul, vynechal poslední dva závody, aby si mohl odbýt debut v šampionátu Britské Formule 3. Tady se mu ale moc nedařilo. V prvním závodě vypadl kvůli prasknuté pneumatice a ve druhém havaroval. Musel být převezen do nemocnice po kolizi se svým týmovým kolegou Torem Gravesem. Při Grand Prix Macau a v Koreji ale alespoň ukázal svou rychlost v kvalifikacích.

Hamilton a Manor měli v roce 2004 debut v Evropské sérii Formule 3. Vyhráli ale jen jeden závod a celkově byl Hamilton pátý. Také vyhrál Bahrajnskou F3 Superprix jel také Grand Prix Macau F3. Na konci roku 2004 také poprvé testoval pro McLaren, na okruhu v Silverstone.

V roce 2005 se Lewis přesunul do Evropské série šampiónů ASM, kde šampionátu jasně dominoval, když vyhrál 15 z 20 závodů. Ještě stihl také vyhrát Formuli 3 Marlboro Masters na okruhu Zandvoort.

Po sezóně figuroval Hamilton v časopise Autosport mezi 50 nejlepšími jezdci roku 2005, kde byl na 24. místě. Po Hamiltonově působení ve Formuli 3, podepsal s týmem ART Grand Prix smlouvu na rok 2006 v sérii GP2. Stejně jako ASM v F3, byl tým ART jedním z nejlepších týmů, když v něm v roce 2005 získal titul Nico Rosberg. Hamilton tento šampionát vyhrál hned na první pokus.

Mezi jeho výrazné výkony se řadí jasné vítězství v pátém závodě na Nürburgringu, přestože dostal penalizaci za překročení rychlosti v pit lane. Na své domácí trati v Silverstone, zazářil Lewis znovu, když předjel dva své soupeře v nepříliš častém předjížděcím místě, Beckettově zatáčce, kterou projížděl ze všech nejrychleji. Své předjížděcí schopnosti prokázal i v Istanbulu, kde se po „hodinách“ probojoval z 18. místa na druhé, v posledních zatáčkách. Hamilton se ale stal šampiónem GP2 za neobvyklých okolnostech. V předposledním závodě v Monze, vyhrál Giorgio Pantano a v posledním kole zajel i kolo nejrychlejší, za které měl dostat bod navíc. Zajel ho však při žlutých vlajkách a komisaři rozhodli, že zpomalil příliš málo, aby se vyhnul nebezpečí a nejrychlejší kolo mu neuznali. Ten bod za nejrychlejší kolo dostal Hamilton a tím si zajistil titul.

Zisk titulu v GP2 zároveň splýval s okolnostmi u týmu McLaren, které mu hrály do karet. Juan Pablo Montoya už v průběhu sezóny přestoupil do NASCAR a Kimi Räikkönen se stěhoval k Ferrari. Jedno místo měl jisté mistr světa Fernando Alonso, ale druhé bylo dlouho prázdné. Spekulovalo se tedy o Hamiltonovi, Pedru de la Rosovi (testovacímu jezdci, který nahradil Montoyu v průběhu sezóny), Garym Paffettovi (který dominoval DTM) a také o bývalém mistrovi světa Miku Häkkinenovi. Z těchto zvučných jmen byl vybrán mladý Lewis Hamilton. To bylo pro mnohé překvapením, mysleli si, že McLaren zvolí zkušeného de la Rosu, či Paffetta, kteří přece jen testovali více. Toto rozhodnutí bylo oznámeno už 30. září, publikováno bylo až 24. listopadu z důvodu, aby nebylo překryto rozhodnutím Michaela Schumachera o konci kariéry.
 

 Formule 1-

 2007-: McLaren

 Při svém debutu v Australské Grand Prix roku 2007, se kvalifikoval jako čtvrtý a závod dokončil na třetím místě a stal se tak čtrnáctým nováčkem, který stanul při svém premiérovém závodě na stupních vítězů (včetně jezdců z první sezóny F1). V druhém závodě v Malajsii dojel na skvělém druhém místě a zajel své první nejrychlejší kolo. V Bahrajnu startoval poprvé z první řady, konkrétně z druhého místa, na kterém nakonec závod dokončil, za vítězem Felipem Massou.

Na stejné pozici a znovu za Massou dojel i v Grand Prix Španělska a ujal se vedení v šampionátu. Tímto činem překonal Hamilton zakladatele týmu McLaren, Bruce McLarena, jako nejmladší jezdec, který vedl šampionát.

Hamilton začal být všude vychvalován. Šéf týmu Williams, Frank Williams, ho označil jako „superčlověka“, zatímco trojnásobní mistři světa Jackie Stewart a Niki Lauda už spekulují, že by se mohl ještě letos stát mistrem světa. Bývalý šéf týmu Jordan, Eddie Jordan, ale nesouhlasí, říká, že Hamilton sice má talent, ale že letos šampionát nevyhraje. Sedminásobný mistr světa Michael Schumacher řekl, že Hamiltonův potenciál byl patrný už při GP2, ale že byl překvapen, že Hamiltonova důslednost se projevuje v tak mladém věku. Hamilton se dočkal i kritiky, a to od mistra světa z roku 1997, Jacquese Villeneuva, který ho označil před prvním závodem anglicky jako „nitty-gritty“. Villeneuve pak srovnával Lewisovy starty s těmi kontroverzními, které ukazoval Michael Schumacher. Hamiltonovo řízení bylo brzy bráněno jeho kolegy z F1: Giancarlem Fisichellou, Alexanderem Wurzem, Nickem Heidfeldem, Markem Webberem a Felipem Massou.

Kontroverzní situace nastala při Grand Prix Monaka po závodě. Hamilton byl v průběhu závodu kontaktován s členy týmu, kteří mu řekli, ať se drží raději za Fernandem Alonsem. FIA ale jakékoli obviňování odmítla a uvedla, že pravidla porušena nebyla, jelikož se nestalo nic, co by nějak ovlivnilo výsledek závodu.
 

Hamilton získal své první pole position při Grand Prix Kanady. Zvítězil prakticky stylem start-cíl a to i přesto, že na trať vyjel čtyřikrát safety car a jeho náskok byl vždy pryč. Vítězstvím si posílil vedení v šampionátu. O týden později v USA si opět vyjel pole position a také zvítězil. A byl tak prvním Britem od roku 1983, kterému se to povedlo (tenkrát to byl John Watson). A stal se druhým nováčkem, který vyhrál více než jeden závod ve své první sezóně (první jezdec, který to dokázal ale startoval v první sezóně F1 roku 1950, nováčky byly tenkrát všichni jezdci).

Tím, že na okruhu Magny-Cours dojel třetí za jezdci Ferrari Kimi Räikkönenem a Felippem Massou, zvýšil náskok v šampionátu na 14 bodů. V tomto závodě také poprvé za svou kariéru dopadl na konci závodu hůře než v kvalifikaci a poprvé byl na okruhu někým předjet (mimo zastávky v boxech). Na okruhu v Silverstone, Hamiltonově domácí Grand Prix, startoval Lewis znovu jako první a vedl prvních 16 kol závodu, nakonec se před něj ale dostal jeho týmový kolega Alonso a také vítěz Räikkönen. Lewis dojel za těmito dvěma jezdci o 40 sekund později. Stále ale vedl šampionát s náskokem 12 bodů na Fernanda Alonsa. Druhá půlka sezóny už nebyl pro Lewise tak skvělá jako ta první. V Grand Prix Evropy dojel poprvé až za hranicí bodovaných příček, konkrétně na devátém místě. Vyhrál ovšem závody v Maďarsku a Japonsku. První výpadek přišel v Číně, kdy měl Lewis problémy s pneumatikou, a do boxů zajel příliš pozdě. Zůstal stát ve štěrku před boxovou uličkou a závod pro něj skončil. Před posledním závodem tak vedl šampionát s náskokem 4 bodů na Alonsa a 7 bodů na Räikkönena. Už to vypadalo na to, že Hamilton titul získá, ovšem závod v Brazílii se mu vůbec nepovedl. Nejdříve se při předjíždění Fernanda Alonsa propadl až za bodovaná umístění a poté měl problémy s vozem, po nichž se propadl téměř až na chvost pole. Nakonec se probojoval k sedmému místu, které mu ale na titul nestačilo. Díky většímu počtu druhých míst ale porazil svého o mnoho zkušenějšího kolegu, Fernanda Alonsa a mnoho dalších skvělých jezdců, za což si jako nováček jistě zaslouží uznání.
 

2008

Dne 18. ledna 2008 tým McLaren oficiálně potvrdil podpis pětileté smlouvy s Lewisem Hamiltonem, který sám rád tvrdí, že by za jiný tým jezdit nikdy nechtěl. Jeho týmového kolegu z minulé sezony vystřídal mladý fin Heikki Kovalainen, se kterým se zná již od svých čtrnácti let z motokár. Plány v novém formulovém ročníku má jasné, poučit se ze svých chyb, potvrdit talent a samozřejmě dostáhnout na metu nejvyšší - mistrovský titul. K uskutečnění cílů by mu měl pomoci nový monopost MP4-23 na jehož vývoji se sám intenzivně podílel, a proto by měl jeho osobitému stylu sedět ještě lépe než předchozí model. První testy prokázaly že je vůz dostatečně rychlý, spolehlivý a lehce ovladatelný, dle očekávání se též ukázalo, že během prvních testovacích dnů je jediným srovnatelným soupeřem mistr světa z minulé sezony - Scuderia Ferrari.
 

 2009

 Cestu za obhajobou titulu začal Lewis při Grand Prix Austrálie 2009. Po závodě byl klasifikován na 4. místě. Na protest McLarenu byl ale poté diskvalifikován Jarno Trulli, který Hamiltona předjel při safety caru. Trulli se však jen vracel na své původní místo (protože se nesmí při safety caru předjíždět) poté, co v jedné ze zatáček vyjel z trati. Tým McLaren pak byl obviněn ze lži, jelikož radiová komunikace potvrdila, že Hamilton dostal pokyn od týmu Trulliho před sebe pustit. Lewis byl poté ze závodu diskvalifikován a Trulli se vrátil na 3. pozici. V následujících dvou Velkých cenách poznamenaných deštěm sice Hamilton bodoval, avšak na pódium ztrácel ještě hodně. Své nadlouho poslední body si připsal v Bahrajnu, jelikož v následujících 5 závodech skončil bez bodu. Štěstí se na něj usmálo až v Maďarsku, kde poprvé v sezóně zvítězil. Formu potrvdil i v dalším závodě, kde dojel 2. Smůlu měl v Belgii, kde se zapletl do kolize v 1. kole. Honba za 2. místem se mu stala osudnou v Itálii, kde havaroval v posledním kole. Druhé a poslední vítězství sezóny přišlo v Singapuru, dobře navázal i v Japonsku a Brazílii kde skončil shodně na 3. pozici. Ani v premiéře na novém okruhu Abu Dhabi si nevedl zle, jezdil 2., ale ve 20. kole byl nucen odstoupit kvůli poruše brzd. Celkově se Hamiltonovi sezóna příliš nevydařila, titul neobhájil a skončil na konečném 5. místě, což je jeho dosud nejhorší umístění v šampionátu. Dobré výsledky z konce sezóny snad pro něj ale znamenají blýskání na lepší časy.

2010

 Rekordy
Lewis Hamilton se stal nejmladším mistrem světa ve 23 letech 9 měsících a 26 dnech
Lewis Hamilton získal nejvíce pódiových umístění v první sezóně: 12 (předchozí rekord: 11)
Lewis Hamilton získal nejvíce po sobě jdoucích pódiových umístění v prvních závodech: 9 (předchozí rekord: 3)
Lewis Hamilton je nejmladším jezdcem, který vedl šampionát.
Lewis Hamilton je první jezdec, který ve své první sezóně vyhrál z pole position.

Hamilton je také prvním jezdcem tmavé pleti ve formuli 1. Willy T. Ribbs (také černoch) roku 1986 na okruhu Estoril v Portugalsku, pouze testoval pro tým Brabham, ale nikdy nestartoval v závodě F1. Hamilton je též prvním jezdcem tmavé pleti, který zvítězil na slavném okruhu Indianapolis v kterýchkoli závodech. A nakonec je třetím nejmladším pilotem, který získal pole position a čtrnáctým pilotem, který při svém debutu stál na stupních vítězů
 

Jenson Button

 Jedná se o syna bývalého Rallycrossového jezdce Johna Buttona (v Anglii známý jako takzvaný Colorado beetle Volkswagen se svou garáží Autoconti Tuning v Trowbridge, ve Wiltshire). Jeho nejlepším výsledkem byl titul vicemistra v šampionátech Embassy/RAC-MSA Bristkého rallycrossu a TEAC/LLydden rallycross v roce 1976. Jensonovi rodiče jsou rozvedení a Jenson má 3 starší sestry. Button byl zasnoubený s Louise Griffiths, známou ze show Fame Academy. Jejich soužití skončilo v dubnu 2005, a jeho vztah s přítelkyní Davida Coultharda se stal krmivem pro bulvár. Jeho současnou přítelkyní je Florence Brudenell-Bruce.

Jako mnoho jezdců Formule 1, má Button trvalé bydliště v Monaku, ale také domy v Anglii a Bahrajnu. Jeho hobby jsou horská kola a surfování. Je také náruživám fanouškem fotbalového klubu Bristol City.
 

 Kariéra před Formulí 1-

Motokáry-

Button začal s motokárami v osmi letech poté, co mu jeho otec koupil první motokáru, a začal famózně. Vyhrál totiž všech 34 závodů v šampionátu Britských motokár třídy kadet a samozřejmě získal titul.

Dále zaznamenal 3 triumfy v šampionátu Britských Open motokár. Roku 1997 se stal nejmladším jezdcem, který vyhrál šampionát Evropské Super A a též zvítězil v Memorial Cupu Ayrtona Senny. Tyto výsledky ho rovnou poslaly do závodních aut.

Formule Ford-

V osmnácti letech okusil Jenson šampionát Britské Formule Ford s týmem Haywood Racing. Díky devíti vítězstvím si zajistil titul. Button také triumfoval ve Formuli Ford Festival v Brands Hatch. Zvítězil tenkrát před nynějším vítězem 500 mil Indianapolis, Danem Wheldonem.

Na konci roku 1998 vyhrál výroční McLaren Autosport BRDC Young Driver Award. Jeho ocenění také obsahovalo test ve voze McLaren ve Formuli 1. Button si formulový vůz vyzkoušel v dalším roce.

Formule 3-

Button vstoupil do Formule 3 roku 1999, s týmem Promatecme. V první sezóně hned třikrát vyhrál: na okruzích Thruxton, Pembrey a Silverstone. Skončil tak sezónu jako nejlepší nováček. Celkově byl v šampionátu třetí, za Marcem Hynesem a Lucianem Burtim. Jako pátý skončil v Marlboro Masters a v Grand Prix Macau dojel druhý (0,035 sekundy za vítězem Darrenem Manningem).

Formule 1

2000: Williams

Na konci roku 1999 si vybral svou vyhranou cenu, a to svést se ve Formuli 1. Bylo to na okruhu Silverstone, a kromě McLarenu se svezl i v Prostu. V tu dobu řešil Frank Williams problém, koho dosadit na místo Alessandra Zanardiho, který z týmu Williams odešel. Kandidáti pro rozstřel byli dva: Button a jezdec Formule 3000 Bruno Junqueira. A Jenson Button své místo ve voze Williams vyhrál.

Ve své premiérové sezóně ve Formuli 1 obsadil konečné osmé místo, svou rychlost a talent asi nejvíce prokázal ve Spa Francorchamps, kde se kvalifikoval jako třetí a dojel čtvrtý. Nicméně se dopouštěl nováčkovských chyb, například když havaroval při safety caru v Monze. Celkově však prokázal velký potenciál, přesto byl ale poražen svým zkušenějším týmovým kolegou, Ralfem Schumacherem.

2001-2002: Renault (Benetton)
 

V roce 2001 měl Button stále kontrakt s Willliamsem, závodil ale za Benetton, který koupil Renault. V novém týmu ale zažil chmurnou sezónu; Benetton byl v této sezóně absolutně nekonkurenceschopný a závodil jen s týmy jako krachující Prost a stále pomalé Minardi. Nejlepší umístění pro Buttona bylo páté místo v Německé Grand Prix, celkově ale skončil až sedmnáctý, jelikož bodoval pouze v Německu.

Před ročníkem 2002 byl Benetton přejmenován na Renault. I když byl Button docela pravidelně porážen v kvalifikacích stájovým kolegou Jarnem Trullim, prokazoval Jenson dobré výsledky v závodech. Jen těsně mu v Malajsii unikly první stupně vítězů, když ho kvůli problémům s převodovkou předjel v posledním kole Michael Schumacher. V závodě tak dojel čtvrtý, stejně jako poté v Brazílii. V sezóně ještě posbíral body za pátá a šestá místa a celkově se v šampionátu umístil sedmý, Trulli pak osmý.

Pro sezónu 2003 však pro Buttona už v týmu Renault místo nezbylo, když Flavio Briatore místo Jensona angažoval testovacího pilota Fernanda Alonsa. Za to se Briatoremu dostalo kritiky, on však jen uvedl: „Čas ukáže, jestli jsem se spletl“. Bohužel pro Buttona se nespletl, Alonso v roce 2005 a 2006 získal titul mistra světa právě v Renaultu. Oproti tomu Button vyhrál svou první Grand Prix až v roce 2006.

2003-2005: BAR

Po odchodu z Renaultu se Button na začátku roku 2003 připojil k týmu BAR (British American Racing), společně s bývalým mistrem světa Jacquesem Villeneuvem. Ač možná někdo čekal opak, vedlo se lépe spíše Buttonovi a to jak v kvalifikacích, tak v závodech. Jensonovo nejlepší umístění bylo čtvrté místo z Rakouské Grand Prix. Sezóna to ale nebyla příliš snadná, jelikož Button v tréninku na Grand Prix Monaka havaroval a musel vynechat závod i testování na Monze. Na konci sezóny se tým trochu zlepšil a v Grand Prix USA Button poprvé vedl závod. Celkově skončil v šampionátu na devátém místě se ziskem 17 bodů.

V sezóně 2004 prokázali Button i BAR-Honda stoupající tendenci a BAR skončil celkově druhý v poháru konstruktérů. Button vybojoval první pódium, když skončil třetí v Malajsii a v průběhu sezóny vystoupal na stupně vítězů ještě několikrát. První pole position pro Buttona i pro BAR přišlo v dubnu, v San Marinu. Jenson dojel v závodě druhý. Celkově skončil na konci sezóny třetí s 85 body, za suveréními jezdci Ferrari.

Přes skvělé výsledky v BARu měl Button podepsaný kontrakt s nepříliš výkonným Williamsem a Jenson dával najevo, že chce v BARu zůstat. Za Buttona se postavil i šéf týmu BAR, David Richards. Nakonec se Button se smlouvy vykoupil a i přes protesty Franka Williamse a jednání v Miláně, podepsal Jenson smlouvu na rok 2005 s BAR.
 

2005

Start do nové sezóny se však nevyvedl, tým byl v San Marinu dokonce diskvalifikován. Bylo to kvůli palivovému systému, který údajně obsahoval jakousi tajnou nádrž, která měla týmu pomoci k předepsané hmotnosti vozu. Tento podvod byl potrestán diskvalifikací v San Marinu a zákaz startu v dvou závodech, Španělsku a Monaku. V Kanadě vybojoval Button druhé pole position, avšak start mu nevyšel a v 46. kole havaroval ze třetího místa. Jenson nezískal od poloviny sezóny ani bod, ale druhá půlka měla znamenat silný vzestup týmu BAR. Po čtvrtém místě ve Francii, vybojoval Button pole position na domácím Silverstonu. Pomalý start ale znamenal propad na konečné páté místo.

Button s vozem British American Racing při Grand Prix USA 2004 na okrugu Indianapolis

Na okruhu Hockenheim se Buttonovi vždy dařilo a rok 2005 nebyl výjimkou. Kvalifikoval se na druhém místě a v závodě dojel třetí, což bylo pro něj zatím nejlepší umístění v sezóně. Ke konci sezóny se opět objevily problémy se smlouvou na další rok. Button měl za Williams v roce 2006 závodit, ale Button opět nechtěl, když BMW přerušilo spolupráci s Williamsem a vytvořilo si vlastní tým. Frank Williams byl neoblomný a trval na dodržení smlouvy i přes konec spolupráce s BMW. 21. září 2005 potvrdil BAR Buttona na další rok (byl vykoupen ze smlouvy s Williamsem za částku kolem 30 milionů dolarů), druhým jezdcem se stal Rubens Barrichello, který přišel z Ferrari.
 

2006-2008: Honda

Před startem sezóny 2006 byl BAR Honda plně převeden na vlastnictví Hondy a vznikl tak nový tým s názvem Honda Racing F1 Team. Sezóna 2006 byla dobrá i špatná - Button zklamal v domácí velké ceně, kde chtěl uspět, ale zato vyhrál svůj první závod v Maďarsku. V prvním závodě získal Jenson pět bodů za čtvrté místo a v Malajsii skončil na stupních vítězů. V Austrálii se mu ale vůbec nedařilo, získal sice pole position, ale jeho působení na třetím místě zhatil motor. Úvodní část sezóny se celkově moc nevydařila pro Jensona. V Monaku se kvalifikoval čtrnáctý a skončil jedenáctý. V domácí velké ceně na okruhu Silverstone skončil v kvalifikaci až devatenáctý, v závodě pobyl osm kol, pak mu zradil motor a skončil.

Button poražen týmovým kolegou Rubensem Barrichellem při Grand Prix Kanady 2006

Při Grand Prix Kanady porazil Button v kvalifikaci stájového kolegu Barrichella, naposledy se mu to povedlo v Imole. V závodě bojoval o osmé místo s Davidem Coulthardem, ten ale Buttona předjel a odsunul ho z bodované příčky. Další výpadek přišel v USA, kdy byl Jenson jedním z účastníků kolize v prvním kole. Ve Francii zase Jensona zradil motor. To byl naštěstí poslední výpadek v sezóně a v Německu byl Button těsně pod stupni vítězů, čtvrtý. Nejlepší závod kariéry přišel v chaotické Grand Prix Maďarska - byla to 113. Grand Prix pro Buttona. Po výměně motoru byl Jenson odsunut v kvalifikaci o 10 míst dozadu, startoval tak čtrnáctý. V závodě však začalo pršet. V prvních kolech předjel Button několik jezdců, včetně sedminásobného mistra světa, Michaela Schumachera, a po deseti kolech byl čtvrtý. A také díky odstoupení vedoucího Kimiho Räikkönena (havárie) a Fernanda Alonsa (porucha hnací hřídele) se posunul až do vedení o 40 sekund před Pedrem de la Rosou a Nickem Heidfeldem. Alonso byl při odstoupení sice za Buttonem, ten ale musel ještě jednou do boxů. Každopádně Jenson vyhrál a překonal Nigela Mansella, který v roce 1989 vyhrál na Hungaroringu z dvanácté pozice, Button to dokázal ze čtrnácté. Jenson Button byl od března 2003 prvním britským jezdcem který vyhrál (naposledy to byl David Coulthard), a od Grand Prix Evropy 1999 prvním anglickým jezdcem který zvítězil (naposledy Johnny Herbert). Poslední zajímavostí je, že před 13 lety na této trati vybojoval první vítězství další britský jezdec, Damon Hill. Grand Prix Turecka byla plná očekávání co Button předvede, ten skončil čtvrtý. Další tři závody, v Itálii, Číně a Japonsku, znamenaly pěkná dvě čtvrtá a jedno páté místo. Poslední závod sezóny završil Jenson třetím místem. V posledních šesti závodech získal Button nejvíce bodů ze všech jezdců (35) a celkově skončil šestý, s 56 body

2007

Pro rok 2007 zůstali Hondě oba dva jezdci z minulého roku, Button a Barrichello. Na konci roku 2006 si Button při motokárách přivodil dvě vlasové zlomeniny žeber. Toto zranění znamenalo, že se nemohl účastnit zimních testů, předcházející sezóně 2007. Bývalý mistr světa Damon Hill reagoval na Buttonovo přání získat titul s Hondou: „Jestli to myslí vážně… musí nejprve dokázat, že patří mezi uchazeče o titul.“ Alan Henry napsal pro deník The Guardian: „Button vyhraje několik dalších závodů, ale není aspirant na titul mistra světa“. V prvním závodě v Austrálii se Button kvalifikoval jako čtrnáctý, po problémech s řízením. Závod nebyl o moc lepší, Button dostal trest za překročení rychlosti v boxech a dojel patnáctý. Další dva závody v Malajsii a Bahrajnu opět byly podprůměrné, v Malajsii byl dvanáctý za týmovým kolegou Barrichellem a v Bahrajnu neodjel ni kolo po kolizi s Davidem Coulthardem z týmu Red Bull. Jediný bod získal Button ve Francii za osmé místo.

V průběhu Grand Prix Velké Británie byl Button potvrzen jako jezdec Hondy i na rok 2008. V Číně Jenson dokončil závod na 5. místě a získal 4 body. V celkové klasifikaci šampionátu skončil na 15. místě. Buttonova pozice nejlepšího britského, formulového jezdce současnosti byla ukořistěna Lewisem Hamiltonem, bývalý šampión Nigel Mansell prohlásil: „Jenson by mohl vyhrát více závodů, ale je podceňován, což mu škodí. Měl šanci něco dokázat, ale nechopil se jí - a žádná další už být nemusí.“ Šéf Hondy Nick Fry řekl na obranu Jesnona: „Myslím že to co řekl Nigel o Jensonově reputaci patří tak pět let zpátky. Lidé zapomínají, že Jenson debutoval v 20 letech, teď je mu 27. Pracuji s ním 5 let, a to co Jenson dělá, jak změnil kvůli formuli svůj život, by zasloužilo více pozornosti.

2008

Button zůstal s hondou i v sezóně 2008, stejně tak jeho týmový kolega Rubens Barrichello. Vůz Honda RA108 se ale projevil jako nekonkurenceschopný a Button získal pouhé 3 body za 6. místo z Grand Prix Španělska 2008. Šance bodovat byla i při Grand Prix Velké Británie 2008, kde Barrichello vybojoval pódium, nicméně Jenson závod nedokončil. 5. prosince 2008 Honda oznámila, že z Formule 1 odchází. Příčinou byla globální finanční krize. Šance na závodní sedačku ta závisela na odprodeji týmu.

2009: Brawn GP

5. března 2009 bylo oznámeno, že bývalý tým Honda se přejmenuje na Brawn GP. Stáj totiž koupil Ross Brawn, předchozí šéf týmu Honda. Button s Barrichellem pak byli potvzeni jako závodní jezdci. Nástup Buttona a celého týmu Brawn GP nikdo nečekal. Hned v prvním závodě si nově vzniklý tým zajel pro double, když Button vyhrál a Barrichello skončil druhý. Brawn GP se tak stal prvním týmem od roku 1954, který tohoto úspěchu dosáhl. Druhou Grand Prix opanoval taktéž Button. V Číně došlo k první porážce Buttona, vše si vynahradil ale v dalších 4 závodech, ve kterých nenašel přemožitele. To už však bylo ohledně vítězství pro Buttona v sezóně vše, a v jejím zbytku těžil zejména z náskoku, který si v první půlce sezóny vybudoval. První výpadek přišel až v Belgii a byl to jediný závod sezóny, ve kterém Button nebodoval. Pódium si vychutnal ještě v Itálii a v posledním závodě v Abú Zabí. To už ale bylo rozhodnuto, že Jenson Button získá svůj první titul v kariéře, celkem získal 95 bodů.

Button potřeboval na zisk titulu 169 startů, což ho zařadí na druhé místo v tomto ohledu. Více startů potřeboval už jen Nigel Mansell (176). Jenson napsal o sezóně 2009 knihu, v originále "My Championship Year", která byla vydána nakladatelstvím Weidenfeld a Nicolson 19. listopadu 2009. Na Nový rok 2010 byl Jenson Button oceněn státním vyznamenáním Velké Británie za služby motorsportu.

2010: McLaren

Po prodeji týmu Brawn GP automobilce Mercedes, oznámil Button 18. listopadu svůj odchod do týmu McLaren. Zde podepsal tříletý kontrakt údajně za 6 miliónu liber ročně. Společně bude působit v týmu s mistrem světa z roku 2008, Lewisem Hamiltonem. Button řekl televizi BBC, že přestoupil kvůli tomu, že hledal novou výzvu. Brawn mu prý nabízel více peněz než McLaren, Jenson však chtěl novou motivaci a výzvu k soupeření s Lewisem Hamiltonem.

Videa-

Vodafone McLaren Mercedes F1-

Jenson Button pole lap monaco

 

Jenson Button :: Turkey

 Lewis Hamilton :: Turkey

 Bahrain 2010

 Lewis Hamilton onboard